Literárně-výtvarný projekt kvarty „Slovo a obraz“

Literárně-výtvarný projekt kvarty “Slovo a obraz”

kvarta, Mgr. H. Novotná a MgA. P. Tichý 

Touhou umělců vždy bylo a je pokusit se vyjádřit své myšlenky, příběhy, pocity a úvahy a sdílet je s někým dalším. Liší se jen použité prostředky – barvy, různé materiály, tóny, tanec, slova…  

Už během literárních projektů jsme si ověřili, že výtvarné umění i literatura mají mnoho společného. Letos na podzim proto kvarta ČRG ve spolupráci s Mgr. H. Novotnou a MgA. P. Tichým zkusili malý experiment – zpracovat téma Dračí let jako slohovou práci a zároveň jako kresbu. Na nástěnce u vchodu můžete sami posoudit, jak se nám to povedlo. 

Malá ukázka: 

Nela Kadečková – Jako jeden   

Ten pocit se nikdy neomrzí. Je tu zas, a přesto jakoby poprvé. Nahoře, v klidu a nekonečném prostoru, kde ani čas neexistuje, náhle mizí všechny  malichernosti. Cítí teplo sálající z jeho přítele, bratra a společníka – jeho spřízněné duše. Jsou jako jeden. Pouhý záblesk myšlenky stačí ke spojení jejich duší. To je ta naprostá oddanost, kterou sdílejí. Tady, vysoko nad vším, tento vztah a pouto ještě sílí. Slyší vítr zpívat balady, cítí vánek, co ho hladí po rozjařených tvářích.  

Pod nimi se rozprostírají dlouhá údolí. Louky a lesy hrají všemi barvami. Údolí je obestřené majestátními horami a srázy. Kamzíci odvážně skáčou a šplhají po několika z nich. Zubaté vrcholky, již pokryté vrstvou ledu a sněhu, se zlatavě lesknou v posledních paprscích slunce. Ledovce se táhnou jako zamrzlé řeky a třpytí se jako tisíce drahokamů. Nebe přechází od žluté a červené k fialové až po námořnickou modř.  

Vidí dravé ptáky, kroužící hluboko pod nimi, vyhlížející svou kořist. Cítí každý poryv, každou změnu, byť jen malinkatou, sotva znatelnou. Křídla, mohutná a velká, se mu nadouvají v podzimním větru. Sluneční kotouč dodává jeho šupinám ten pravý šmrnc. Lesknou se jako zrcadla v rudooranžových barvách. Slyší vichr, jak si hraje a dovádí.  

Byl vždy zvědavý, dostal se kamkoliv chtěl, procestoval celý svět, každé zákoutí a skulinu. Byl svobodný. To je to slovo, tak se cítí on i jeho Jezdec. Na hřbetě mu sedí jeho druhá polovička a na dlani se mu vyjímá značka, jež musí být skryta světu. Cítí čest a hrdost na to, že zrovna on je vyvoleným. Vybral si ho, protože má srdce dobrodruha a duši draka.