V hodinách informatiky jsme se se třeťáky a septimány pustili do ambiciózního projektu, který měl prozkoumat, jak jsme na tom ve škole s etikou a rozhodováním v morálně obtížných situacích.
Jak jsme postupovali?
Vymýšlení otázek: Sestavili jsme krátký dotazník plný morálních dilemat, u kterých nemusí existovat jediná správná odpověď. Otázky i odpovědi musely být krátké a jasné. Výsledek jsme publikovali v Google Forms.
Grafika a propagace: Aby se o projektu vědělo, vytvořili jsme v Canvě sérii plakátů a zaplavili jimi školní chodby (přiznáváme, že občas k vlastní škodě).
Práce s daty: Když se nám sešly odpovědi, došlo na zkoumání dat a vztahů mezi odpověďmi. Vztahy v datech jsme se snažili nacházet za pomoci kontingenčních tabulek, s interpretací a formulací výsledků nám pomáhaly i AI nástroje.
Překvapí vás výsledky stejně jako nás? Tušíte, jak by se vaši spolužáci zachovali v krizových situacích? Tady je shrnutí toho, co jsme zjistili.
Výsledky průzkumu Morální dilemata
1. Počet a věk respondentů
Celkem se zúčastnilo 144 respondentů, jejich průměrný věk byl 15,8 roku (odpovědi „20+“ a „nechci uvádět svůj věk“ do průměru nebylo možné započítat).
Zajímavost: Téměř dvě třetiny (62 %) respondentů byly ve věku 15 až 18 let, což znamená, že data mladších respondentů mají menší výpovědní hodnotu, neboť jsme měli k dispozici jen malý vzorek.
2. Slíbils rodině, že jim pomůžeš se stěhováním, jenže ten den je akce s kámoši, kam jdou všichni.
Zajímavost: Lidé, kteří zvolí kompromis („odfláknu rodinu“) jsou v průměru téměř o rok starší než ostatní (odfláknu – 16,6; zruším – 15,8; pomůžu – 15,5).
3. Píšeš důležitý test, který rozhodne o tvém přijetí do vysněné práce. Všichni ve třídě jsou tvá konkurence. Během testu tě cizí člověk požádá o pomoc s jednou z úloh. Pomáhání při testu je samozřejmě zakázáno.
Zajímavost: Lidé, co by ho nahlásili, mají průměrný věk o rok nižší (14,6 let) než ti, co by pomohli nebo nepomohli (obojí 15,8 let).
4. Kamarád vlastní hloupostí zničí drahý školní počítač. Ředitel hrozí, že to dá zaplatit celé třídě a zruší školní výlet. Co uděláš?
Zajímavost: S rostoucím věkem se „kodex mlčení“ upevňuje. Tendenci se obětovat mají mladší respondenti (věkový průměr těch, co odpověděli „vezmu vinu na sebe“, je 14,2 let), kdežto 16letí už neochvějně drží partu („Nic neřeknu“).
5. Zjistíš, že kamarád bere nebezpečné drogy (např. pervitin). Prosí tě, abys mlčel/a, jinak bude mít u rodičů obří průšvih. Vidíš, že mu to ničí zdraví.
Zajímavost: Odpovědi nijak významně nesouvisejí s věkem respondentů.
6. Při odchodu z obchodu i si uvědomíš, že ti prodavačka omylem nenaúčtovala dvě mléka, takže jsi za ně nezaplatil.
Zajímavost: Poměr mezi lidmi, kteří by se vrátili, a těmi, kteří by odešli, se s rostoucím věkem významně nemění.
7. Dostal jsi na výběr ze dvou pozic. Jakou si vybereš?
Zajímavosti: Výběr budoucí práce o nás říká víc, než se zdá. Skupina, která hledá v práci smysl, sází víc na poctivost v otázce č. 6, zatímco u týmu dávajícího přednost penězům se ukázal opačný trend – přes 72 % z nich by se do obchodu nevrátilo zaplatit zapomenuté mléko. Tato skupina také víc tíhne k osobnímu prospěchu a raději zvolí zábavu s kamarády místo slíbené pomoci rodičům (30 % by slib rodině zrušilo, u druhé skupiny je to jen 15 %). Na věku přitom vůbec nezáleží – v obou táborech jsou mladší i starší studenti zastoupeni úplně stejně.
Nepovinná bonusová otázka:
Tramvajové dilema: Neovladatelná tramvaj jede po kolejích, máš možnost zatáhnout za výhybku. Když nic neuděláš, přejede 5 lidí. Když zatáhneš za páku, přejede jednoho člověka.
Zajímavost: Výsledek naší školy (2/3 pro aktivní záchranu pěti lidí) v podstatě odpovídá celosvětovému trendu (hodnoty se globálně liší v rozmezí cca 60–90 % podle kultury, celosvětový průměr je ~80%). Většina lidí na světě volí cestu vlastního rozhodnutí pro menší zlo, zatímco zbytek vnímá aktivní zásah do osudu jako morálně nepřípustný, bez ohledu na počet zachráněných životů.
Více o závislosti morálních rozhodnutí na kultuře a jazyku lze najít na https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0094842
Korelace mezi odpověďmi na různé otázky
Pomocí nástroje pro zjišťování korelací mezi různými otázkami jsme zjistili, že nejvyšší míru korelace (závislosti) mají odpovědi mezi otázkami 6 a 7 a že v otázce číslo 6 hraje roli i věk. V obou případech je korelace cca 0,2 (korelace 1 by přitom znamenala, že všichni lidé, kteří se v jedné otázce rozhodnou pro jednu z odpovědí, i v jiné otázce neomylně zvolí všichni stejnou odpověď).
Lidé, kteří by si vybírali práci podle výše vydělaných peněz, mají výraznější tendenci nezaplatit mléko, pokud by ho prodavačka nenamarkovala.
Tým „Chci, aby mě práce bavila“: Tady je to rozdělené přesně na poloviny, polovina těchto lidí by se zachovala férově a šla by mléko zaplatit.
Tým „Jde mi hlavně o peníze“: Tady je obrovský rozdíl. Přes 70 % z nich by využilo chyby prodavačky a s mlékem bez placení odešlo.
Lidé, kteří by odešli bez zaplacení, jsou navíc v průměru o něco starší (16,2 let). Poctivci, kteří by chybu prodavačky napravili, jsou průměrně o necelý rok mladší (15,3 let).
Bonusová otázka: Vyber náhodné číslo od 1 do 100
Ze 144 lidí 12 nedokázalo vůbec správně odpovědět (případně odpověď záměrně bojkotovalo): čtyři z nich nedokázali napsat číslo mezi 1 až 100 a dalších 8 nedokázalo napsat ani číslo.
Ukázalo se, že lidé nejsou schopni „generovat“ náhodné číslo. Například sudá čísla nám nepřijdou tak náhodná jako prvočísla, přestože čísla 1, 50 nebo 100 jsou úplně stejně náhodná jako jakékoli jiné.
Nejčastější odpovědí bylo módní číslo 67, které uvedlo 28 lidí (průměrný věk 15,1 let).
Na dalších místech se umístila čísla 7, 11, 8 a 2 (každé po 5 výskytech v dotazníku).
„Magické“ prvočíslo 37, lidmi celosvětově často uváděné jako „ideální“ náhodné číslo, uvedli v našem průzkumu dva lidé, ale nebýt memu „six-seven“ v letech 2025 a 2026, pravděpodobně by byl výskyt vyšší.