Co je to „být normální“? Odpověď na tuto otázku můžeme hledat v reakcích kvartánů.
V úterý 21. 10. 2025 jsme šli do Malého divadla na představení Born this Way, které bylo zaměřeno na sexuální orientaci. Bylo to velmi zajímavé a zároveň i podivné. Vystupovali dva herci Ondřej Běhan a Jiří Brnula a herečka Kateřina Kozinová Pithartová. Řešilo se přijetí sebe sama a genderová identita. Každý vnímal představení jinak, ale za nás to bylo trošku zvláštní. – Linda Sochacká, Markéta Míková
Většina naší třídy se shodla na tom, že nás představení zpočátku velice zaujalo. Herci se hodně věnovali pocitům a problémům naší generace. Postupem času to začalo být přehnané a někdy i trochu trapné. Jako celek se nám představení líbilo, i přesto, že bychom na něm pár věcí změnili. – Ella Hejlková
Myslím si, že cílem divadla bylo informovat naši generaci o odlišných vlastnostech lidí. Také, že je v pořádku cítit se jinak než ostatní. – Lukáš Zoula
Hned po příchodu do hlavního sálu nás překvapilo jeviště, které bylo udělané ve stylu přehlídkového mola. Z představení mám smíšené pocity, ale spíše pozitivní. Šlo o to, že i „jiní“ lidé jsou „normální“ Představení bylo hodně o přemýšlení, to na tom bylo hezké. – Magdaléna Drsová
Bylo to děsivé, někdy i vtipné, ale, nevím proč, z nějakého důvodu se nám snažili říct, že gayové a transgendeři jsou normální. Za mě to bylo tak 6/10. – Richard Čermák
Když jsem vyšel z divadla, byl jsem pohoršený a zmatený, ale s odstupem času můžu říct, že to bylo vtipné a dobře ztvárněno a musím říct, že to bylo i naučné. – Josef Rottner
Bylo to o sexuální orientaci, vystupování, pohlaví a myšlení. Mně osobně se divadlo moc nelíbilo, bylo to podané zvláštním způsobem obsahujícím mj. rapperské vystoupení s hororovými efekty, gaye tancujícího v trenkách a botách na podpatku. – Sebastián Fux
Divadlo nám mělo ukázat, že být jiný není špatný. Každý herec měl jinou roli – drag, homosexuál, heterosexuál. Zabývali se reakcemi okolí, depresemi, sebeláskou a přijetím sebe sama. Divadlo se nám líbilo. – Lucie Králíková, Sára Ema Janoušková
Představení se snaží ukázat lidem, že být jiný v jakémkoli slova smyslu je absolutně normální, snaží se i ukázat různé pohledy a reakce lidí a říct, že i když jsme jiní, tak se společností nemáme nechat ovlivnit a máme se chovat, jak chceme (ve smyslu orientace, oblékání, mluvy apod.). – Jan Marušák