Začátkem srpna 1346 pobýval český král Jan Lucemburský se svým synem Karlem IV v Trevíru, kde je zastihla výzva francouzského krále Filipa VI o pomoc. Pomohou-li Filipovi, pomůže i on Karlovi v uplatňování práv římského krále.
Vyrazili tedy k Paříži, doprovázeni asi pěti sty rytíři. Angličané plenili krajinu severně od Paříže, Eduard III. si však současně uvědomoval, že propásl moment překvapení a útok na Paříž by byl velmi riskantní. Rozhodl se tedy, že ustoupí. Odtáhl od Paříže směrem ke svým flanderským spojencům. Francouzi jej pronásledovali, aby ho donutili k bitvě. Obě vojska tak dospěla ke Kresčaku (Crécy). Angličané měli čas zorganizovat obranu a rozdělit si úkoly, zatímco francouzské vojsko postupovalo bez řádu. Angličané rozděleni do tří skupin obsadili pahorek. Jejich střed tvořili lučištníci, kteří měli rozbít útok francouzských rytířů.
Odpoledne před bitvou došlo k bouřce, která změkčila terén a ztížila francouzským útočníkům postup. Filip vyslal skupinu jezdců na průzkum terénu, ti mu po návratu doporučili nebojovat, ovšem k bitvě stejně došlo.
V podvečer francouzské vojsko zaútočilo, angličtí lukostřelci však mířili přesně a došlo tak k nejkrvavější porážce francouzského rytířského vojska. Na francouzské straně padlo 11 knížat, kolem 1000 rytířů a 30.000 dalších bojovníků. Český král Jan Lucemburský zasáhl do bitvy zřejmě až ke konci, kdy už nešlo zvrátit výsledek bitvy. Zvolal: ,,Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal,´´ nechal se řetězy připoutat mezi koně francouzských rytířů, odrazil několik útoků, pak klesl zraněn k zemi a zemřel. Po smrti byla jeho mrtvola zhanobena a oloupena.
Roku 1360 byl v místě bitvy vztyčen ,,Croix de Boheme´´- kamenný český kříž, na jehož podstavci jsou vyryta slova: ,,Tento kříž připomíná hrdinský konec Jana Lucemburského, krále českého, který zemřel pro Francii 26. srpna 1346.´´
Literatura: Jan Urban, Kresčak 1346.
Michaela Salzerová, 2. ročník, 23. XI. 2004