Zeus (genitiv Dia) je znám coby nejvyšší bůh starověkých Řeků. Byl nejmladším synem Titána Krona a jeho manželky Rhei. Byl zakladatelem třetí generace bohů. Vlády se zmocnil po úspěšném povstání proti svému otci Kronovi (Chronos). Ten si kdysi stejně počínal ve vztahu ke svému otci Úranovi, prvnímu vládci světa po prvopočátečním Chaosu. Řekové si ho představovali (podobně jako další své bohy) v lidské podobě, měl i lidské vlastnosti.

Narodil se v jeskyni hory Dikté na ostrově Kréta. Jeho matka Rheia porodila tajně, aby ho zachránila před svým manželem Kronem. Ten se natolik obával svržení, že každé své dítě po narození požřel (a dál žilo už jen v jeho útrobách). Kronovi proto přinesla dlouhý kámen zabalený do plen. Na Krétě se Dia ujaly nymfy Adrásteia a Ídaia. Krmily ho mlékem božské kozy Amaltheie a včelím medem. Před nebezpečím ho chránili horští démoni Kúrétové. Když se rozplakal, tloukli meči do štítů, aby Kronos pláč neslyšel. Když dospěl v muže, naplnil svůj osud: povstal proti Kronovi a osvobodil z jeho útrob své sourozence. Sestry Hestii, Démétér a Héru poslal na konec světa. Bratry Háda a Poseidóna vyzval, aby se k němu připojili. Společně zaútočili na Krona.

Kronos přivolal své bratry Titány a útok odrazil. Zeus proto osvobodil z nitra země storuké obry Hekatoncheiry, které tam uvěznil jejich otec (a Diův děd) Úranos. Na pomoc přišli jednoocí Kyklópi a někteří Titáni. Po desetiletém boji Zeus zvítězil. Krona a ostatní nepřátelské Titány svrhl do věčné tmy Tartaru. Bratrům navrhl, aby se o vládu rozdělili losem. Když souhlasili, postaral se, aby si vytáhl nejlepší. Poseidónovi připadlo moře, Hádovi - podsvětí, jemu - nebe a země.

Zpočátku vládl Zeus jako tyran. Dvakrát se pokusil vyhubit lidský rod. Poprvé proto, že se mu lidé zdáli slabí a nemohoucí. Překazil mu to však Prométheus, který jim přinesl oheň a vzdělání. Podruhé proto, že mu připadali po těchto darech příliš mocní.

Bohové si byli jeho síly vědomi a proto ho poslouchali. Přestože byl Zeus absolutním vládcem, nevládl zcela neomezeně. Nad ním a nad ostatními bohy i lidmi, vládl osud. Zeus nebyl jeho vládcem, jen strážcem a vykonavatelem.

Jako nejvyšší vládce Zeus dával moc králům, ochraňoval lidová shromáždění, upevňoval pořádek a právo, byl svědkem a ochráncem přísahy, trestal nepravosti a porušování spravedlnost, byl záštitou všech, kteří hledali u něho pomoc. Všechno viděl, slyšel a věděl. Znal také budoucnost. Někdy ji lidem naznačoval různými znameními, přírodními úkazy, sny a věštbami. Podle vlastního rozhodnutí dával lidem dobro a zlo. Byl všudypřítomný a o pomoc ho mohl člověk požádat nejen v chrámu, ale kdekoli. Jeho nejmocnějšími zbraněmi byly hromy a blesky. Nezničitelný a nezdolný byl jeho štít z kůže kozy Amaltheie.

Většinu času trávil s ostatními bohy na velkolepých hostinách v palácích na Olympu (což je pohoří, ne hora!!!). Při hostinách, které byly zároveň poradami bohů, seděl Zeus na zlatém trůnu, obsluhoval ho číšník a tanečnice ho obveselovaly.

Diovou manželkou byla jeho sestra Héra. Prokazoval jí sice všemožné pocty, ale nevadilo mu to v tom, aby si vybíral milenky mezi bohyněmi i mezi ženami obyčejných smrtelníků. Proslul různými proměnami, aby si získal jejich srdce, známá je podoba býka v případě Európy. Proto měl mnoho nemanželských synů a dcer.

Vladislav Strnad, 4. 1. 2001